Jachta, moře, dobrodružství, vlny, přes které chvílemi ani není vidět horizont – láká vás taková představa, ale zatím jste nic podobného neměli možnost zakusit? Pak vám tento článek třeba poradí, kde takový zážitek hledat.

Vody Egejského moře, zvláště v oblasti východního pobřeží Kréty směrem přes ostrov Kásos na ostrov Karpathos, jsou známy tím, že jsou velmi větrné. V podstatě celoročně zde fouká často severozápadní silný vítr, běžně dosahuje rychlosti kolem třiceti uzlů a jachta se zmítá v třímetrových vlnách. To vysvětluje, proč se oblasti říká „Angry sea“ – „Rozzlobené moře“. Neskýtá právě obvyklé podmínky pro rekreační jachting, ve Středomoří takové vody hned tak nenajdete. Právě to mě oslovilo a vydal jsem se tuto oblast poznat blíž.

REKLAMA

Od začátku léta až do podzimu je tato oblast charakteristická nejenom silným větrem, ale poměrně slunečným počasím, malou oblačností a v letních měsících téměř zcela nepravděpodobnou možností srážek. Přes léto jsem se setkal s deštěm asi jednou na deset minut. I na říjnové plavbě nám zapršelo jen kratičce a počasí bylo teplé. Zpočátku dokonce ještě na koupání, voda měla 23 až 24 °C, a svítilo-li sluníčko, i teplota vzduchu byla kolem 26 °C. To na únorové plavbě, kterou pro zájemce o kurz chystáme, už se posádka na hřející slunce těšit nemůže, ovšem ve srovnání s našimi podmínkami nabídne Kréta i tehdy mnohem teplejší počasí. Očekáváme teploty kolem 15 stupňů, jen o něco více deště a vytrvalý vítr.

V létě dělá v oblasti okolo Kréty jachtařům společnost tradiční vítr Meltemi, který tady má severozápadní směr. Obeplout celou Krétu může být obtížné, protože vítr nemění směr. Bude proto nutné se část cesty plavit přímo proti větru a plavba bude dosti dlouhá. Jestli je léto nebo podzim, na sílu větru vliv nemá, spíš jde o to vybrat si, jaké klima mi pro plavbu více vyhovuje. Na pevnině v létě teplota dosahuje 35 stupňů, na palubě lodi, pokud se pohybujeme na kotvě a v zátokách, máme teplotu díky větru a vlhkému vzduchu od moře velice příjemnou.

Vzhledem k tomu, že zde nepůsobí charterové firmy a nelze si v této oblasti pronajmout plachetnici, asi se sem úplný začátečník nevydá, stejně však doporučuji novým majitelům kapitánských průkazů, aby se do této oblasti vydali až po nabytí zkušeností v klidnějších vodách. Nebo se nejdříve můžete vydat s námi.

Tato oblast postrádá klasické mariny, jak jsme na ně zvyklí z Chorvatska, vybavené, poskytující všechny obvyklé služby a s muringovým stáním. Většinou jsou tu jachtaři odkázáni na hledání vhodných kotvišť v zátokách. Další městečka mají pouze městské přístavy, které nepočítají s tím, že by tam jachty připlouvaly. A pokud, chce to větší zručnost a praxi, neboť se stojí zádí k molu a chybí muring na uchycení přídě. Musíme pak použít vlastní kotvu. Nebo doporučuji raději hledat větší místo a vyvázat se bokem, protože tyto přístavy nebývají kryté a nezřídka se v nich vyskytne vítr kolem 40 uzlů. Kotva tak nemusí loď udržet, v každém případě ji nespouštějte z očí. Stalo se mi také, že jsme měli loď bočně vyvázanou, otočil se vítr a začaly vlny. Hrozilo nebezpečí, že prasknou fendry a loď se o betonové nábřeží poškodí. Bylo mnohem bezpečnější přístav opustit a nechat před ním na mělké vodě loď na kotvě, aby se stáčela přídí proti větru a vlnám.

Naše cesta začínala v jediné marině, kterou v těchto vodách najdeme, a to u městečka Agios Nikolaos. Než vám popíšu, kudy naše cesta vedla, a ukážu pár obrázků z ní, neodpustím si ještě pozastavení u řeckých zvyklostí, které mě trochu zaskočily. V marině, s jejímiž službami jsem byl jinak spokojen, panuje při vyřizování formalit s crew listem a opouštění mariny velká byrokracie. Chtějí po vás mít na všechno doklady v papírové podobě. Celoroční platbu jsem prováděl elektronicky, marina ji přijala a potvrdila e-mailem, ale ve chvíli, kdy jsem ji chtěl opustit, odmítli mě v přístavu pustit, protože nemám fakturu a doklad o zaplacení služeb vytištěné. Znamenalo to několikahodinové zdržení a složitou komunikaci, než jsem přiměl někoho z mariny, aby mi mimo pracovní dobu doklad vystavil.

Další odlišností oproti Chorvatsku a Itálii je absence obvyklých čerpacích stanic pro lodě. Naftu je potřeba objednávat prostřednictvím mariny nebo přístavu a následně je dovezena cisternou. Tato procedura může znamenat ztrátu až několika hodin čekáním.

Ale nyní už vzhůru na cestu. Vypluli jsme z Agios Nikolaos na severovýchod směrem k ostrovu Kásos. V případě, že vane Meltemi nebo jakýkoli severní až západní vítr, potkáme ještě před Kásosem souostroví malých ostrůvků.

kolem Krety Dragonada

Dragonada

Na některých mapách se nazývá Dragonada, protože však v Řecku mají občas stejná místa více názvů, může se v jiných mapách její jméno lišit.

kolem Krety Kasos zatoka

Kásos – zatoka

Z ostrova Kásos jsme pak pokračovali na ostrov Karpathos. Tady doporučuji spojit zastávku s prohlídkou hlavního města nazývaného stejně jako ostrov – Karpathos – nebo označovaného Pigadia.

kolem Krety Karpatos marina

Karpathos – marina

Dál jsme na trase navštívili ostrov Tira neboli Santorini.

kolem krety Santorini kotviste

Santorini Oia – kotviště

Na trase zpátky jsme poslední zastávku udělali zase na Krétě, asi osm mil severně od mariny v Agios Nikolaos. Nachází se tam veliká zátoka Spina Longa, kde je mělká voda, v létě dost prohřátá a příjemná na koupání.

Detailně si naši trasu na mapě včetně souřadnic a časů můžete prohlédnout na webu www.tomaskudela.cz. Tamtéž najdete i plán dalších plaveb, pokud byste chtěli Krétu i jiné oblasti poznávat s námi.

Text a foto: Ing. Tomáš Kůdela
jachtařský instruktor a zkušební komisař jmenovaný MDČR


Vysočina plná novinek a aktuálních informací