Už loni jachtaře Tomáše Kůdelu, který se může pochlubit svou sólovou přeplavbou Atlantiku, vítr zavál k severním břehům Evropy a chladnými vodami se chystá putovat i letos. Až v první polovině května na lodi prozkoumá norské fjordy, vypraví se koncem měsíce na Island, který by se svou posádkou několik dnů rád poznával nejen z paluby. Na ostrov se pak znovu vrátí uprostřed letních prázdnin, kdy se chystá přeplout přes Hebridy a Skotsko do Irska.

Zvláště ti, kteří už za kormidlem plachetnice stáli, jistě neodolají šanci zažít drsné podmínky severního Atlantského oceánu na vlastní kůži. „Procvičíme si terestrickou navigaci bez použití GPS, střídání hlídek i plánování přeplavbové trasy s využitím meteorologických dat,“ prozradil kapitán, který dobře ví, že vedle příslibu nabytí nových jachtařských zkušeností pobyt na moři nejvíce láká svým blahodárným vlivem na lidskou mysl.

Foto zdroj: www.tomaskudela.cz

Co Vás táhne na sever, potažmo do chladných vod?

To kdybych věděl! (Smích.) Asi to je několik věcí. Především to, že jsem v těchto oblastech ještě neplul. Většinu času jsem plul v teplých mořích. Táhne mě tam touha poznat plavbu v drsnějších studených vodách. Jejich odlišný ráz a také krásná severská příroda a malá koncentrace jachet. Čekají na nás klidné lokality, kde budeme prakticky sami.

Připadá mi, že Island je teď velmi v kurzu a vydává se tam každý druhý, nenechal jste se také strhnout davem?

Tohohle se vlastně děsím, protože jsem to nevěděl. Zjistil jsem to teprve v době, kdy už byly plány a termíny stanovené. Volala mi jedna paní, která by s námi chtěla plout. Dělá na Islandu průvodkyni, takže mi vylíčila, jak je ostrov v kurzu. Já sám jsem ho navštívil před osmi lety. Oslovila mne jedinečná krajina a lákalo mne doplout tam lodí. Dav turistů, který Island navštěvuje, tam většinou létá letadly nebo pluje velkými trajekty, takže na pobřeží a v zátokách jich moc nepotkáme. Rád bych navštívil místa, kam turisté nechodí. Ve zlatém okruhu Islandu chceme navštívit pouze ten jediný gejzír s velkým G, co dal jméno všem ostatním. V plánu to ale máme někdy brzy ráno, kdy tam ještě nebudou zástupy.

Zmiňujete, že jste na Islandu už byl. Čím ještě Vás okouzlil?

Přitahují mě lokality, které jsou potenciálně trošku nebezpečné sopečnou činností. Island je také vulkanicky velmi aktivní oblast, takže vídáte místa, kde se ze země kouří, horká bublající jezírka, různě barevné kopce, barevné horniny. Jsou to divy, které v přírodě, jíž jsem běžně obklopen, nenacházím.

Co z české přírody Island postrádá?

Nezažijete tam žádné husté lesní porosty, zelenou barvu dodají pouze traviny, mechy a lišejníky. Místy jako by krajina dokonce připomínala povrch Měsíce.

Jací jsou Islanďané?

To vlastně nevím. Když jsem byl na ostrově poprvé, putoval jsem po odlehlých končinách a do styku s obyvateli jsem prakticky nepřišel. Jediná paní, která se s námi bavila, pracovala na pumpě, kde jsem tankoval benzín. Hned se nás ptala, co nás na Island táhne. Sama prý už několik let hledá způsob, jak se odsud odstěhovat. „Je tu zima a půl roku tma. Ráda bych se přestěhovala někam do Evropy nebo Ameriky,“ povídala. Vlastně vůbec nechápala, proč lidé na Island jezdí, byť jen na dovolenou. Pro mne je zajímavý právě tím, že je tak jiný. Ovšem je pravda, že pro život je to velmi zvláštní místo.

Jak se jachtař na takovouto plavbu připravuje?

To je na každém, co pro to vykoná. Když jsem s plachtěním začínal, Island mne také zajímal, ale necítil jsem se připraven. Teď už mám určité námořní zkušenosti s dlouhými plavbami a plavbami v náročných podmínkách. Chystáme se do míst, kde je voda velmi studená, můžeme očekávat nepříznivé počasí – velké vlny a podobně. Musíme se vyvarovat chyby, která by vedla k pádu člena posádky přes palubu, protože není prostor na jakoukoliv záchrannou akci. Je otázka, zda by vůbec k záchraně vedla, neboť v této chladné vodě nikdo dlouho nevydrží. Mám z moře respekt, myslím, že tam nejedu naivní, a vím, co od té oblasti můžu čekat. Cítím, že nadešel čas plout. Zvláštní příprava pro tuto konkrétní lokalitu podle mě není třeba. Chce to jen mít o dané oblasti dostatek informací – jachtařské průvodce, mapy a zdroje meteorologických dat – a vybrat si pro plavbu příhodné období. To vše ale řeším před každou cestou. Začínající „skipper“ neboli kapitán jachty by podle mého své první plavby raději neměl směřovat na Island.

Co je na této oblasti z pohledu jachtaře specifické?

Zima, chladný vítr, moře, které opravdu není ke koupání, a trasa, která bude vzhledem k aktuální meteorologické situaci náročná na taktiku. Dále nečekám žádnou pokročilou infrastrukturu, co se týče marin. Bude tam asi hodně obtížné hledat místa k zakotvení. Island je sopečný ostrov, bude mít strmé kamenité břehy, bičované bouřlivým Atlantikem, ani samotné přistávání nebude snadné. V neposlední řadě oblast nebude tak přesně zmapovaná, jako jsme zvyklí ze Středozemního moře a evropských břehů.

Jak se plánuje strategie plavby?

Chci se dostat z Bergenu na Island. Je to trasa, kterou mohu plout, když budu mít vhodný vítr – z boku nebo zezadu. Pokud mi vítr povane od Islandu zepředu, budeme muset křižovat a trasa se natáhne. Nechci se s lodí dostat do příliš silného větru, který způsobí extrémní vlny – šlo by o zbytečné riziko. Strategie plavby je vlastně plán, který sestavím asi na pět dní dopředu podle předpovědního modelu. Hlavně mě zajímá vítr, pohyb front a tlakových níží. Kde bude na moři jaký vítr. Může mi vyjít, že není strategické plout z Bergenu na Island po přímce, protože se tam například dostaneme do bezvětří. Můžeme zjistit, že když třeba na Faerských ostrovech uděláme třídenní přestávku, fronta se přežene a my na Island poplujeme v lepších podmínkách. Je to hlavně o počítání, přičemž používám model GRIP, který mi poskytne údaje o síle větru s odhadovanou výškou vln.

Jak to všechno zvládá posádka? Vím, že ji sestavujete i z lidí, kteří mají třeba jen chuť zažít plavbu na lodi.

Máte pravdu. Posádku tvoří nejen jachtaři, ale i lidé dobrodružné povahy, kteří chtějí vyzkoušet, jaký je vlastně život na malé plachetnici a co plavba obnáší. Proto musím počítat i s tím, že někomu třeba nebude kvůli mořské nemoci pár dní dobře. Další důvod, proč nechci vjet do velkých vln a zápasit s nimi. Hodně to vyčerpává a já potřebuji, aby posádka fungovala spolehlivě. Naplním-li kapacitu, tedy tři dvojice, střídají se ve směnách po 3hodinových intervalech a pak mají 6 hodin volno. Já jako kapitán jsem k dispozici, kdykoliv je třeba. Ze začátku je to nonstop i pár dní, než se posádka vše naučí, a samozřejmostí je to v těžkých podmínkách. Plachtěním si postupně plním svůj sen a někdy na své dobrodružství přiberu i posádku. Plavba na Island právě bude tento případ. Pokud člověk pluje po moři, zažije sice určitý stav nepohodlí, ale zároveň se ponoří hlouběji do sebe, odloupne další slupku cibule a pozná, kdo je on sám.

Vše potřebné o cestě na Island jste prozradil. Jak ale budete na plachetnici poznávat samotný ostrov?

V jachtingu o všem rozhoduje počasí a Neptun. (Smích.) Plán je takový, že vyplujeme z Bergenu, zastavíme se na Shetlandských a Faerských ostrovech a doplujeme na Island. Na celou akci máme 23 dní. Odhaduji, že na ostrovech si budeme moci dva dny odpočinout a pak budeme pokračovat dále, ale kdo ví. Čas, který nám zůstane, využijeme na prozkoumání pobřežních vod Islandu a k výletům na pevninu.

Kam Vaše loď zamíří z Islandu?

Drsné podmínky Atlantského oceánu si užijeme také v druhé polovině července při cestě z Reykjavíku přes Hebridy a Skotsko do Irska. Začátek podzimu pak strávíme na plavbě z Dublinu kolem irských břehů k legendární skále Fastnet a dále otevřeným mořem až do francouzského Brestu.

 

LETOŠNÍ PLAVBY TOMÁŠE KŮDELY

Norské fjordy na plachetnici 4. 5. – 13. 5. 2018

Severním Atlantikem na Island 30. 5. – 21. 6. 2018

Z Islandu na Hebridy a Skotskem do Irska 13. 7. – 2. 8. 2018

Irskem kolem Fastnetu do Brestu 20. 9. – 5. 10. 2018

www.tomaskudela.cz