V osmdesátých letech už některé evropské země využívaly jadernou energii – to sloužilo českým energetikům jako inspirace. Navíc se ukázalo, že dosud využívané zdroje energie nejsou nevyčerpatelné, proto se začalo o energetice uvažovat s určitou perspektivou a jaderná energetika se začala více studovat.

Nejdůležitější akcí elektroenergetiky byla výstavba Jaderné elektrárny Dukovany. Započala výstavba i druhé jaderné elektrárny v Temelíně.

Plánované hospodářství se projevilo v energetice především v politice „levné elektřiny“. To nevedlo k racionalizaci spotřeby a k úsporám, čímž se naše země začala značně vzdalovat západním státům, které začaly hospodárněji nakládat s energiemi.

Politika levné elektřiny nadále přinášela problémy a vedla k prohlubující se neefektivitě průmyslu a k plýtvání s elektřinou. Plně se ukázalo, že limity, sankce a normy, uplatňované pro usměrňování spotřeby, nemohou mít stejný efekt jako cena odpovídající nákladům. U průmyslu se takto uplatňovaly omezující regulační stupně a diagramy odběru s následnými majetkovými sankcemi v případě jejich nedodržení a u maloodběratelů limity spotřeby s penalizací v případě překročení. V období tzv. přestavby se objevila snaha, aby cena lépe odpovídala nákladům, ale bez většího úspěchu.