
Tahle parta naopak vyrazila „Cestou starých soukenických mistrů počáteckých“ směrem k pramenu Svaté Ludmily, který je opředen nejednou dávnou legendou, proto se k oslavám tohoto významného dne vlastně také hodil. Tato akce ovšem připomínala spíše svátek, který se slaví o den později, tedy Svátek práce. Akční plán zněl: sběr odpadu, úprava okolí pramene a hlavně oprava statiky altánu, se kterým to už bylo vskutku „nahnuté“.
Skupina se rozdělila na dva oddíly – „technický“ a „pěšáky“. Technici vyrazili bez odkladů k prameni, aby zahájili práci na altánu. Pěšáci, vyzbrojeni igelitovými pytli, začali sbírat všechen odpad kolem cest, který nalezli - ať už na zemi, na větvích stromů, nebo ukrytý částečně pod zemí. Jen kolem kilometrové lesní cesty nasbírali 10 pytlů odpadků! Když dorazili k prameni, technický oddíl byl v plné práci a altán byl k nepoznání- vypadal žalostně: oholen až na kostru a stále velmi nakřivo. Netrvalo dlouho a několik párů silných rukou ho navrátilo do svislé polohy, pevně zapřelo a započaly tesařské práce na zpevnění nosné konstrukce. Pěšáci se mezitím občerstvili - nejen něčím k snědku, ale i zdejší zázračnou vodou a dali se do čištění odtoku pramene. Vybrali šišky, klacky, místy i bláto, a snažili se vyčistit i trubky, které vedou vodu pod cestou. Marně, protože je voda ihned opětovně zanesla. Odpoledne se jejich pracovní úsilí přeměnilo spíše ve hru v potůčku, či v lese. O něco později se notně znavení, mnozí i zmáchaní a špinaví začali trousit zpět domů.
Technická skupina však stále ještě pilně pracovala. Altán už stál pevně na nohou, dokonce i pod nohama měl již zpevněno, ale ještě nebyl zcela oděn v původní palubky. Dokončovací práce zabraly nějaký čas a kdo neměl vrtačku nebo pilu, tak pracoval na úpravě terénu kolem altánu. Bylo třeba odstranit kus pařezu a nálet, odkopat zeminu a okolí zpevnit kameny tak, aby hlína a vlhkost opět neničila konstrukci. Když už měl altán nový kabát, řekl si rovnou i o nový „přeliv“. Takže byl přebroušen a natřen, aby barvy starého i nově dodaného dřeva splynuly. I když už se připozdívalo, technici se nenechali zastavit a ještě opravili kamenné roubení pramene za altánem, které bylo před tím rozšklebené tak, že do vody, která je z pramene odváděna pod zemí trubkou před altán, mohly padat nečistoty. Roubení dostalo nové zpevňující kramle, vysprávky z cementové směsi a konečně byl s mocným „hej-rup“ usazen těžký kamenný kryt pramene. A bylo hotovo…
K večeru začalo pršet a tím tato „čarodějná“ akce skončila. Nejen organizátoři ze sdružení Javořice, ale všichni, kdo přiložili ruku k dílu byli spokojeni a přáli si, aby to vše nějaký čas vydrželo. Ale aby studánka Svaté Ludmily dostála svým zázračným pověstem – zázračně a zcela nepochopitelně zmizelo několik kusů nářadí. Takže vězte, že až se půjdete u Počátek napít ze studánky Svaté Ludmily a uvidíte tam strom „lopatovník“ nebo „rýčovník“ není to jen zdání!