Podle 84 % manažerů průmyslových firem se českému průmyslu vede v mezinárodním měřítku dobře. S tím souhlasí pouze 59 % studentů technických oborů, zbývající jej považují za stagnující či propadající se. Výrazná shoda panuje v hodnocení jednotlivých odvětví. Obě skupiny vnímají jako nejsilnější automobilový a strojírenský průmysl. Naopak nejhorší kondici přisuzují oděvnímu (textilnímu) a sklářskému. Vyplývá to z výsledků společného průzkumu inženýrské společnosti DEL a poradenské společnosti BDO, který provedla agentura Ipsos na základě osobního dotazování.

Přes celkově kladné hodnocení vnímají studenti technických oborů stav českého průmyslu negativněji než manažeři průmyslových firem. Zatímco pouze 1 z 10 manažerů považuje tuzemský průmysl za stagnující. Z řad studentů zvolilo stejné hodnocení 27 %. Studenti dokonce více než dvakrát častěji uvádějí, že se náš průmysl propadá.

Český průmysl táhnou automobily a strojírenství

Jasně nejlépe se podle manažerů (66 %) i studentů (46 %) daří automobilovému odvětví. „Pro prosperitu českého průmyslu celkově je podle obou skupin respondentů důležitý vývoj zejména v automobilovém sektoru,“ říká předseda představenstva společnosti DEL Jiří Kabelka. Respondenti se shodli, že v dobré kondici je také průmysl strojírenský. Zajímavé je, že zatímco zkušení manažeři v 11 % případů vnímají pozitivně rozvoj energetického průmyslu, v odpovědích studentů se tento segment vůbec neobjevil.

Textilní a sklářský průmysl strádají

Studenti s manažery se též shodují v odpovědích na otázku, jakému průmyslu se daří nejhůře. Na prvních příčkách se v obou případech objevil oděvní (textilní) a sklářský průmysl. Manažeři i studenti ve svých odpovědích reflektují negativní vývoj posledních desítek let, kdy české firmy přestaly být konkurenceschopné. Oděvní (textilní) odvětví označila za nejslabší součást našeho průmyslu bezmála třetina manažerů a 14 % studentů. „V porovnání s lidmi z praxe činilo studentům znatelně větší obtíž vybrat nejslabší součást českého průmyslu. Přičítáme to jejich omezeným znalostem problematiky daných oborů,“ uzavírá Petr Kymlička.